Displej, který ucítíš prsty + test

Obsah

• Svět zamčený za sklem
• Začali u lidí, ne u hardwaru
• Tablet, který mluví přes konečky prstů
• Grafy a PDF, kterých se můžeš dotknout
• Umělá inteligence jako tlumočník
• Nejen pro nevidomé
• Co z toho má student
• Shrnutí
• Pět otázek: jak přístupný je tvůj digitální svět? (test)

⇑Svět zamčený za sklem

Dotykový displej působí jako nejjednodušší věc pod sluncem: přejedeš, klepneš, hotovo. Celá ta jednoduchost se ale opírá o zrak a sluch. Pro nevidomé a slabozraké může být hladká tabule bez jediného fyzického tlačítka spíš překážkou než pomocí. Potíže se týkají i běžného textu, který je pro tuto skupinu stále obtížně přístupný.

Sabrina Panëels, výzkumnice v oblasti interaktivních systémů z francouzského CEA-List, to říká bez obalu: „Vzhledem k tomu, že se stále více spoléháme na technologie, dematerializaci a dotykové displeje bez tlačítek, hrozí významné části populace, že bude bez přístupu k obsahu a kvůli svému postižení bude ještě více stigmatizována.“

⇑Začali u lidí, ne u hardwaru

Panëels vede konsorcium projektu ABILITY financovaného z prostředků EU. Projekt probíhal od září 2022 do února 2026 a stál zhruba 3,74 milionu eur. Cíl výzkumnice shrnuje takto: „Využíváním a vývojem nových technologií a softwaru a díky haptickým řešením chceme, aby byl digitální obsah i zařízení pro všechny hmatatelnější.“

Zajímavé je, kde tým začal. Místo aby se zavřeli v laboratoři, spolupracovali výzkumníci s 285 uživateli, vidoucími i zrakově postiženými, aby poznali jejich skutečné potřeby.

⇑Tablet, který mluví přes konečky prstů

Výsledkem je prototyp multisenzorického tabletu. Má 10,5palcový displej, běží na Windows a používá standardní OLED displej doplněný o další haptické funkce. Jádrem řešení jsou vibrace. „Prototyp využívá lokalizované vícedotykové vibrace, které dokážou vykreslit textury podle obsahu pod prstem, a to jak pro statické, tak pohybující se prsty,“ vysvětluje Panëels.

Nejgeniálnější je ale to, že každý prst může cítit něco jiného. „Lze to také vnímat nezávisle různými prsty, takže když uživatel například prozkoumává mapu, jeden prst může cítit vlny moře a jiný texturu lesů a dalších topografických prvků,“ dodává výzkumnice.

⇑Grafy a PDF, kterých se můžeš dotknout

Zařízení nebylo zdaleka všechno. Tým také vyvinul strategie pro navrhování obsahu předávaného hmatem. Výzkumníci testovali, jak spojit dvourozměrný displej s hmatovými body s multisenzorickým tabletem a s umělou inteligencí, která v reálném čase převádí obrázky, soubory PDF a grafy na obsah, který můžeš cítit pod prsty.

⇑Umělá inteligence jako tlumočník

Druhou částí projektu je software. Tým vytvořil sadu algoritmů strojového učení přizpůsobených potřebám lidí se zrakovým postižením. Analyzují obraz a generují text, takže stejný digitální obsah lze podat několika způsoby:

• jako vizuální alternativu,
• jako zvuk,
• jako něco, co můžeš ucítit hmatem.

Na co je tým nejvíc pyšný? Panëels nemá pochyb: „Jsme obzvlášť hrdí na využití řetězce analýzy obrazu a konverzační umělé inteligence k poskytování interaktivních popisů obrazu přizpůsobených konkrétnímu uživateli, stejně jako na naši aplikaci pro prediktivní psaní, která uživatelům umožňuje vkládat do komunikace emotikony.“

Emotikony v projektu o přístupnosti? Zní to jako detail. Ale právě takové detaily rozhodují o tom, zda někdo může psát přátelům stejně volně jako ostatní.

⇑Nejen pro nevidomé

Tým ukázal, že je možné postavit cenově dostupný multisenzorický tablet podporovaný umělou inteligencí. Tím položil základy komerčního produktu a zvedl laťku pro evropské technologie navržené s ohledem na uživatele a začlenění. Panëels zdůrazňuje, že mohou těžit mnohem širší skupiny: „Naše práce posouvá inkluzivní design a inkluzi obecně o kus dál a prospívá nejen zrakově postiženým, ale také lidem s jiným postižením, seniorům a dokonce i dětem.“

Tablet se do obchodů zatím nedostane. Je třeba další práce a výzkumníci nyní hledají financování a partnery, kteří pomohou zařízení vyvinout a uvést na trh.

⇑Co z toho má student

Docela hodně, ať studuješ cokoli. Tento příběh nabízí několik poučení, která se hodí v jakémkoli vlastním projektu:

• dobré řešení začíná rozhovorem s lidmi, pro které vzniká – v ABILITY jich bylo 285;
• přístupnost není dodatek na konci, ale nápad na produkt, z něhož může mít prospěch mnoho skupin;
• umělá inteligence může fungovat jako tlumočník mezi obrazem, zvukem a hmatem;
• od funkčního prototypu k trhu je ještě dlouhá cesta – potřeba jsou partneři a peníze.

Navrhuješ aplikaci, web nebo jen prezentaci do školy? Vyplatí se položit si otázku, kdo zůstává na druhé straně skla.

⇑Shrnutí

Projekt ABILITY ukázal, že dotykový displej nemusí být pro nevidomé a slabozraké zdí. Vibrace umožňují cítit pod prsty textury a umělá inteligence převádí obrázky na popisy, zvuk či hmat. Prototyp ještě potřebuje práci a partnery, ale směr je jasný: technologie má být pro všechny.

⇑Pět otázek: jak přístupný je tvůj digitální svět? (test)